Úvod do teorie Elliottových vln

Obsah

Co je Elliottova vlna?
Základní formace Elliottovy vlny
- Impulzní vlny
- Korekční vlny
Fungují Elliottovy vlny?
Závěrem

Co je Elliottova vlna?

Elliottova vlna odkazuje na teorii (nebo princip), kterou mohou investoři a obchodníci používat v technické analýze. Její podstata vychází z myšlenky, že finanční trhy mají tendenci pohybovat se v určitých formacích, a to bez ohledu na časový rámec.

Teorie Elliottových vln v podstatě říká, že tržní pohyby vychází z přirozeného sledu cyklů davové psychologie. Formace se vytváří podle aktuálního tržního sentimentu, který střídá medvědí a býčí tendence.

S principem Elliottovy vlny přišel ve 30. letech 20. století Ralph Nelson Elliott – americký účetní a spisovatel. Jeho teorie se ale dostala do popředí až v 70. letech díky úsilí Roberta R. Prechtera a A. J. Frosta.

Původně se teorii Elliottových vln říkalo princip vln, což je popis lidského chování. Elliottova tvorba vycházela z jeho rozsáhlé studie tržních dat se zaměřením na akciové trhy. V jeho systematickém výzkumu byly zahrnuty informace pokrývající alespoň 75 let.

Teorie Elliottových vln se teď jako nástroj technické analýzy používá ve snaze identifikovat tržní cykly a trendy a je možné ji použít na celé řadě finančních trhů. Elliottova vlna ale není ukazatel ani obchodní technika. Je to teorie, která nám může pomoci předvídat chování na trhu. Jak Prechter uvádí ve své knize:

[...] Princip vln není primárně nástrojem k předvídání trhu; je to podrobný popis toho, jak se trhy chovají.
– Prechter, R. R., The Elliott Wave Principle (s. 19).

Základní formace Elliottovy vlny

Základní formaci Elliottovy vlny poznáte podle řady osmi vln, která se skládá z pěti impulzních vln (které se pohybují ve prospěch hlavního trendu) a třech korekčních vln (které se pohybují v opačném směru).

Jeden úplný cyklus Elliottových vlny by v býčím trhu vypadal následovně:

V tomto prvním příkladu máme pět impulzních vln: tři z nich se pohybují směrem nahoru (1, 3 a 5) a dvě se pohybují směrem dolů (A a C). Zjednodušeně to znamená, že za impulzní vlnu je možné považovat jakýkoli pohyb ve směru hlavního trendu. Proto 2, 4 a B jsou tři korekční vlny.

Podle Elliotta ale finanční trhy vytváří formace s vlastností fraktálů. Takže když graf oddálíme na delší časový rámec, je možné na pohyby 1 až 5 nahlížet také jako na jednu impulzní vlnu (i) a na pohyb A-B-C jako na jednu korekční vlnu (ii).

Když si naopak graf přiblížíme na kratší časový rámec, je možné jedinou impulzní vlnu (například číslo 3) dále rozdělit na pět menších vln, jak si můžete prohlédnout v další části.

Cyklus Elliottových vln v medvědím trhu by zase vypadal následovně:

Impulzní vlny

Impulzní vlny, tak jak je definoval Prechter, se vždy pohybují ve stejném směru jako hlavní trend.

Jak jsme právě viděli, Elliott popsal dva typy vývoje vln: impulzní a korekční vlny. Na předchozím příkladu bylo pět impulzních vln a tři korekční vlny. Když si ale jednu z impulzních vln přiblížíme, uvidíme, že se skládá z menší struktury pěti vln. Elliott tento jev nazval formací pěti vln a vytvořil pro její vznik pravidla:

Vlna číslo 2 nesmí ustoupit o víc než 100 % předchozího pohybu vlny číslo 1.
Vlna číslo 4 nesmí ustoupit o víc než 100 % předchozího pohybu vlny číslo 3.
Mezi vlnami 1, 3 a 5 nemůže být vlna číslo 3 nejkratší a často bývá nejdelší. Navíc vlna číslo 3 vždy překročí vrchol vlny číslo 1.

Korekční vlny

Korekční vlny, na rozdíl od impulzních vln, obvykle tvoří struktura tří vln. Často jde o menší korekční vlnu, která se nachází mezi dvěma většími impulzními vlnami. Tyto tři vlny se obvykle označují jako A, B a C.

Korekční vlny bývají ve srovnání s impulzními vlnami menší, protože se pohybují proti silnějšímu trendu. V některých případech může takový boj proti trendu vytvořit korekční vlny, které je mnohem obtížnější identifikovat, protože se mohou v délce a komplexnosti významně lišit.

Podle Prechtera je nejdůležitějším pravidlem to, že korekční úkony nikdy netvoří pět vln.

Fungují Elliottovy vlny?

O efektivnosti Elliottových vln se debatuje už dlouho. Někteří tvrdí, že míra úspěšnosti principu Elliottových vln významně závisí na schopnosti obchodníka přesně rozdělit tržní pohyby na trendy a korekce.

V praxi je možné tyto vlny nakreslit různými způsoby, aniž byste porušili Elliottova pravidla. To znamená, že správné nakreslení vln není vůbec snadné. Nejen proto, že to vyžaduje praxi, ale i proto, že je jejich kreslení velmi subjektivní.

Proto i někteří kritici teorie Elliottových vln tvrdí, že vzhledem k její vysoce subjektivní povaze a volně definovanému souboru pravidel nejde o legitimní teorii. Přesto existují tisíce úspěšných investorů a obchodníků, kterým se díky Elliottovým principům dařilo vydělávat.

Je také zajímavé, že stále více obchodníků kombinuje teorii Elliottových vln s technickými ukazateli, aby zvýšili svou míru úspěšnosti a snížovali rizika. Mezi nejznámější příklady takových ukazatelů patří Fibonacciho retracement a Fibonacciho rozšíření.

Závěrem

Podle Prechtera Elliott nikdy nepřemýšlel nad tím, proč se trhy pohybují ve struktuře pěti a tří vln. Prostě analyzoval údaje o trhu a dospěl k tomuto závěru. Elliottův princip je jen výsledkem nevyhnutelných tržních cyklů, které vytváří lidská povaha a davová psychologie.

Jak už jsme ale zmiňovali, Elliottova vlna je teorie, ne ukazatel technické analýzy. Proto neexistuje správný způsob, jak ji používat, a už ze své podstaty je subjektivní. Přesné předpovídání tržních pohybů pomocí teorie Elliottových vln vyžaduje zkušenosti, protože obchodníci musí přijít na to, jak počty vln kreslit. To znamená, že její použití může být riskantní – zvlášť pro začátečníky.