Vysvětlení decentralizovaných autonomních organizací (DAO)

Úvod

Blockchainy již radikálně mění náš finanční systém. Vlastnosti, jako je nepotřebnost důvěry a neměnnost, však nejsou užitečné pouze v peněžních aplikacích.

Dalším potenciálním kandidátem zralým na průlom touto technologií je správa. Blockchainy by mohly umožnit vznik zcela nových typů organizací, které mohou fungovat autonomně bez nutnosti koordinace ze strany centrálního subjektu. Tento článek přiblíží, jak by tyto organizace mohly vypadat.

Co je DAO a jak funguje?

Zkratka DAO znamená decentralizovaná autonomní organizace. DAO je zjednodušeně řečeno organizace, která je řízena počítačovým kódem a programy. Jako taková má schopnost fungovat autonomně, bez potřeby centrální autority.

Pomocí chytrých kontraktů může DAO pracovat s externími informacemi a na jejich základě provádět příkazy – to vše bez zásahu člověka. DAO obvykle provozuje komunita zúčastněných stran, které jsou motivovány prostřednictvím nějakého mechanismu tokenů.

Pravidla a záznamy transakcí DAO jsou transparentně uloženy v blockchainu. O pravidlech se zpravidla rozhoduje hlasováním zúčastněných stran. Typickým způsobem rozhodování v rámci DAO jsou návrhy. Pokud je návrh odhlasován většinou zúčastněných stran (nebo splňuje jiné pravidlo stanovené v pravidlech konsenzu sítě), je následně implementován.

DAO funguje v některých ohledech podobně jako korporace nebo národní stát, ale je to organizace, která funguje decentralizovaněji. Zatímco tradiční organizace pracují s hierarchickou strukturou a mnoha vrstvami byrokracie, DAO žádnou hierarchii nemají. Místo toho DAO využívají ekonomické mechanismy ke sladění zájmů organizace se zájmy jejích členů, obvykle pomocí teorie her.

Členové DAO nejsou vázáni žádným formálním kontraktem. Jsou spíše spojeni společným cílem a síťovými pobídkami vázanými na pravidla konsenzu. Tato pravidla jsou zcela transparentní a zapsaná v open-source softwaru, který organizaci řídí. Protože DAO fungují bez hranic, mohou podléhat různým právním jurisdikcím.

Jak už název napovídá, DAO je decentralizovaná a autonomní. Je decentralizovaná, protože žádný subjekt nemá pravomoc přijímat a prosazovat rozhodnutí. A je autonomní, protože může fungovat samostatně.

Jakmile je DAO spuštěna, nemůže ji kontrolovat jediná strana, ale je řízena komunitou účastníků. Pokud jsou pravidla správy definovaná v protokolu navržena dobře, měla by účastníky směrovat k co nejvýhodnějšímu výsledku pro síť.

Jednoduše řečeno, DAO představují operační systém pro otevřenou spolupráci. Tento operační systém umožňuje jednotlivcům a institucím spolupracovat, aniž by se museli navzájem znát nebo si důvěřovat.

DAO a problém zmocnitele a zmocněnce

DAO řeší problém, který se v ekonomii nazývá dilema mezi zmocnitelem a zmocněncem. K tomu dochází, když má osoba nebo subjekt („zmocněnec“) možnost rozhodovat a jednat jménem jiné osoby nebo subjektu („zmocnitele“). Pokud je zmocněnec motivován jednat ve vlastním zájmu, může přehlížet zájmy zmocnitele.

Tato situace umožňuje zmocněnci podstoupit riziko jménem zmocnitele. Problém prohlubuje skutečnost, že mezi zmocnitelem a zmocněncem může existovat informační asymetrie. Zmocnitel se nemusí nikdy dozvědět, že je využíván, a nemá možnost se ujistit, že zmocněnec jedná v jeho nejlepším zájmu.

Běžnými příklady tohoto problému jsou volení úředníci zastupující občany, makléři zastupující investory nebo manažeři zastupující akcionáře.

Díky vyšší míře transparentnosti, kterou umožňují blockchainy, mohou dobře navržené motivační modely DAO tento problém částečně eliminovat. Motivace v rámci organizace jsou sladěné a existuje jen velmi malá (nebo žádná) informační asymetrie. Vzhledem k tomu, že všechny transakce jsou zaznamenávány v blockchainu, je fungování DAO zcela transparentní a teoreticky nekorumpovatelné.

Příklady DAO

Za první příklad DAO lze považovat síť Bitcoin, i když je velmi primitivní. Funguje decentralizovaně a je koordinována protokolem konsenzu bez hierarchie mezi účastníky.

Protokol Bitcoinu definuje pravidla organizace, zatímco bitcoiny jako měna motivují uživatele k zabezpečení sítě. Tím je zajištěno, že jednotliví účastníci mohou spolupracovat na udržení chodu Bitcoinu jako decentralizované autonomní organizace.

Společným cílem v případě Bitcoinu je ukládání a převod hodnoty bez centrálního subjektu, který by systém koordinoval. K čemu jinému by ale DAO mohly sloužit?

Složitější DAO mohou být nasazeny pro různé případy použití, jako je správa tokenů, decentralizované rizikové fondy nebo platformy sociálních médií. DAO by také mohly koordinovat provoz zařízení připojených k internetu věcí (IoT).

Kromě toho tyto inovace zavedly podmnožinu DAO zvanou decentralizované autonomní korporace (DAC). DAC může poskytovat podobné služby jako tradiční společnost, například službu spolujízdy. Rozdíl spočívá v tom, že funguje bez korporátní řídicí struktury, kterou najdeme v tradičních firmách.

Například auto, které samo sebe vlastní a poskytuje služby spolujízd jako součást DAC, by mohlo fungovat autonomně a provádět transakce s lidmi a jinými zařízeními. Prostřednictvím blockchainových oráklů by dokonce mohlo spouštět chytré kontrakty a samo provádět určité úkoly, například jezdit k mechanikovi.

Ethereum a „The DAO“

Jedním z prvních příkladů DAO byl projekt s příhodným názvem „The DAO“. Tvořily jej složité chytré kontrakty běžící nad blockchainem Etherea, které měly fungovat jako autonomní rizikový fond.

Tokeny DAO byly prodány v rámci prvotní nabídky kryptoměn (ICO) a poskytly vlastnický podíl a hlasovací práva v tomto decentralizovaném fondu. Krátce po spuštění z něj však byla při jednom z největších hackerských útoků v historii kryptoměn odčerpána přibližně třetina prostředků.

Výsledkem této události bylo, že se Ethereum po hard forku rozdělilo na dva chainy. V jednom z nich byly podvodné transakce účinně zrušeny, jako by k hacknutí nikdy nedošlo. Tento chain se nyní nazývá blockchain Etherea. Druhý chain, dodržující zásadu „kód je zákon“, ponechal podvodné transakce nedotčené a zachoval si neměnnost. Tento blockchain se nyní nazývá Ethereum Classic.

Chcete začít s kryptoměnami? Kupte si Bitcoin na platformě Binance!

Jakým problémům DAO čelí?

Právní stránka

Regulační prostředí kolem DAO je zcela nejisté. Jak různé jurisdikce vytvoří regulační rámec pro tyto nové typy organizací, se teprve uvidí. Stále nejisté regulační prostředí by však mohlo být významnou překážkou pro přijetí DAO.

Koordinované útoky

Žádoucí vlastnosti DAO (decentralizace, neměnnost, nepotřebnost důvěry) s sebou nesou značné výkonnostní a bezpečnostní nevýhody. Přestože některé potenciální organizace, které mohou vzniknout jako DAO, jsou nepochybně nesmírně zajímavé, přinášejí mnoho rizik, která v tradičních organizacích nejsou přítomna.

Body centralizace

Lze tvrdit, že decentralizace není stav, ale spíše rozsah, v němž je každá úroveň vhodná pro jiný typ použití. V některých případech nemusí být úplná autonomie nebo decentralizace vůbec možná nebo nemusí dávat smysl.

DAO mohou umožnit spolupráci širšímu okruhu účastníků než kdykoli předtím, ale pravidla správy stanovená v protokolu budou vždy představovat bod centralizace. Lze argumentovat tím, že centralizované organizace mohou fungovat s mnohem vyšší efektivitou – ale vzdát se výhod otevřené účasti.

Závěrem

DAO umožňují organizacím vymanit se ze závislosti na tradičních institucích. Namísto centrálního subjektu, který by koordinoval účastníky, jsou pravidla řízení automatizovaná a směřují aktéry k co nejvýhodnějšímu výsledku pro síť.

Síť Bitcoin lze považovat za zjednodušenou DAO a prozatím je jiných implementací málo. Klíčem k návrhu dobrých DAO je stanovení efektivního souboru pravidel konsenzu, která řeší složité problémy koordinace účastníků. Skutečná výzva, které implementace DAO čelí, nemusí být čistě technologická, ale spíše sociální.

Pokud se chcete o DAO dozvědět více, podívejte se na zprávu Binance Research: Teorie a praxe DAO.