Úvod
Říkala vám už někdy vaše babička, jak bylo všechno levnější, když byla mladá? Za to může inflace. Způsobují ji nesrovnalosti v nabídce a poptávce po produktech a službách, které vedou ke zvýšení cen.
Má svoje výhody, ale nadměrná inflace je špatná: proč byste si spořili peníze, pokud budou mít další den nižší hodnotu? Když inflace dosáhne příliš vysoké úrovně, vlády se ji snaží regulovat zaváděním strategií, jejichž cílem je snížit výdaje.
Obsah
- Úvod
- Příčiny inflace
- Nápravná opatření proti inflaci
- Měření inflace indexem cen
- Výhody a nevýhody inflace
- Závěrem
Úvod
Zatímco „změna relativních cen“ obvykle znamená, že se nárůst ceny týká jednoho nebo dvou produktů, inflace se týká nárůstu cen téměř všech položek v ekonomice. Inflace je navíc dlouhodobý jev – růst cen musí být trvalý, ne jen ojedinělá událost.
Většina zemí provádí roční měření míry inflace. Obecně se inflace vyjadřuje procentní změnou: její růst nebo pokles vzhledem k předchozímu období.
V tomto článku se budeme zabývat různými příčinami inflace, způsoby, jak ji měřit, a dopady (pozitivními i negativními), které může mít na ekonomiku.
Příčiny inflace
Druhou příčinou inflace může být nedostatek nabídky určitého zboží, po kterém je vysoká poptávka. To pak může vyvolat nárůst ceny tohoto zboží, což se může přenést na zbytek ekonomiky. Výsledkem může být obecný nárůst cen téměř u všeho zboží a všech služeb.
Poptávková inflace
Poptávková inflace je nejběžnějším typem inflace a způsobuje ji nárůst výdajů. V tomto případě poptávka po zboží nebo službách převyšuje jejich nabídku – což je jev, který způsobuje růst cen.
Ukážeme si to na příkladu. Představte si trh, na kterém pekař prodává své zboží. Týdně dokáže upéct asi 1 000 bochníků chleba. Funguje to dobře, protože každý týden prodá zhruba stejné množství.
Teď si ale představte, že dojde k obrovskému nárůstu poptávky po chlebu. Třeba proto, že se zlepšily ekonomické podmínky, a zákazníci si tak mohou dovolit víc utrácet. Je pravděpodobné, že tak cena za pekařovy bochníky vzroste.
Proč? Když náš pekař peče 1 000 bochníků týdně, je plně vytížený. Ani jeho zaměstnanci ani jeho pece nedokážou fyzicky upéct víc bochníků. Mohl by postavit víc pecí a najmout další zaměstnance, ale to vyžaduje čas.
Do té doby bude mít příliš mnoho zákazníků a nedostatek chleba. Někteří zákazníci budou ochotní si za chleba připlatit, takže je naprosto přirozené, že pekař odpovídajícím způsobem navýší své ceny.
Teď si představte, že kromě zvýšené poptávky po chlebu vedly lepší ekonomické podmínky také k vyšší poptávce po mléce, ropě a několika dalších produktech. To je definice poptávkové inflace. Lidé kupují čím dál víc zboží takovým způsobem, že poptávka převyšuje nabídku, což způsobuje nárůst cen.
Nákladová inflace
K nákladové inflaci dochází, když cenové hladiny rostou v důsledku zvýšení cen surovin nebo výrobních nákladů. Tyto náklady jsou pak přeneseny na spotřebitele.
Vrátíme se k příkladu našeho pekaře. Postavil nové pece a najal další zaměstnance, aby zvládl každý týden vyrobit 4 000 bochníků chleba. Pro tuto chvíli nabídka uspokojuje poptávku a všichni jsou spokojení.
Jednoho dne ale pekař dostane špatné zprávy. Sklizeň pšenice byla danou sezónu obzvlášť špatná, což znamená, že neexistuje dostatečná nabídka, která by uspokojila všechna pekařství v regionu. Pekař musí za pšenici, kterou potřebuje k pečení chleba, zaplatit víc. Vzhledem k těmto přidaným výdajům musí zvýšit svoje ceny, i když se poptávka od spotřebitelů nezvýšila.
Dalším spouštěčem může být to, že vláda zvýší minimální mzdu. To pekaři zvyšuje výrobní náklady, takže musí opět zvýšit ceny, za které bochníky chleba prodává.
Z makroekonomického pohledu nákladovou inflaci často způsobuje nedostatek zdrojů (jako je pšenice nebo ropa), vyšší zdanění zboží nebo klesající směnné kurzy (které mají za následek dražší import).
Vestavěná inflace
Vestavěná inflace vychází z dřívější ekonomické aktivity. Proto ji mohou vyvolat předchozí dva typy inflace (pokud přetrvávají dlouhodobě). Vestavěná inflace úzce souvisí s koncepty inflačních očekávání a mzdově cenové spirály.
Mzdově cenová spirála je koncept, který znázorňuje tendenci vestavěné inflace způsobovat další inflaci. Může nastat, když se zaměstnavatelé nezvládnou dohodnout se zaměstnanci na výši jejich mezd. Zaměstnanci požadují vyšší mzdy, aby svůj majetek ochránili před očekávanou inflací, a zaměstnavatelé jsou nuceni zvyšovat ceny svých produktů nebo služeb. To může vést k vzájemně se posilujícímu cyklu, kdy zaměstnanci kvůli vyšším cenám za zboží a služby požadují ještě vyšší platy – a tento cyklus přetrvává.
Nápravná opatření proti inflaci
Opakem kvantitativního uvolňování je kvantitativní zpřísňování, což je monetární politika, která může snížit inflaci omezením nabídky peněz v ekonomice. Důkazy ale příliš nenasvědčují tomu, že by kvantitativní zpřísňování bylo dobrým opatřením proti inflaci. V praxi většina centrální bank reguluje inflaci zvyšováním úrokových měr.
Vyšší úrokové míry
Vyšší úrokové míry zdražují vypůjčování peněz. Úvěry se tak pro spotřebitele a podniky stávají méně atraktivními. Na spotřebitelské úrovni vyšší úrokové míry odrazují od utrácení a způsobují pokles poptávky po zboží a službách.
V těchto obdobích začíná být atraktivní spoření a ještě atraktivnější je půjčovat peníze s úrokem. Zároveň to ale může omezit růst ekonomiky, protože firmy i jednotlivci jsou ohledně úvěrů opatrnější.
Změna fiskální politiky
Pokud vláda například zvýší vybíranou daň z příjmu, sníží se tím disponibilní příjem jednotlivců. To sníží poptávku na trhu, což by teoreticky mělo snížit inflaci. Jedná se však o nebezpečnou cestu, protože veřejnost může na vyšší daně zareagovat velmi negativně.
Měření inflace indexem cen
Index spotřebitelských cen bere v úvahu širokou škálu spotřebitelských výrobků a pomocí váženého průměru vyhodnocuje koš zboží a služeb, které domácnosti nakupují. K tomuto vyhodnocení dochází jednou za čas a jeho skóre je pak možné srovnat s dřívějšími cenami. Subjekty, jako je Úřad pracovních statistik Spojených států, sbírají tato data z obchodů po celé zemi, aby jejich výpočty byly co nejpřesnější.
Můžete se například podívat, že skóre indexu spotřebitelských cen mělo ve výchozím roce hodnotu 100 a o dva roky později dosáhlo hodnoty 110. Z toho pak můžete dojít k závěru, že se ceny během dvou let zvýšily o 10 %.
Výhody a nevýhody inflace
Na první pohled se může zdát, že by se inflaci mělo zcela předcházet. Inflace ale zůstává nedílnou součástí moderních ekonomik, takže ve skutečnosti to není tak jednoduché. Pojďme se podívat na některé její výhody a nevýhody.
Výhody inflace
Větší míra utrácení, investování a vypůjčování
Jak už jsme zmiňovali, nízká míra inflace může být pro ekonomiku výhodná, protože stimuluje utrácení, investování a vypůjčování. Zboží a služby dává větší smysl nakupovat okamžitě, protože v budoucnosti bude mít stejné množství peněz kvůli inflaci nižší kupní sílu.
Vyšší zisky
Inflace vybízí společnosti, aby svoje zboží a služby prodávaly za vyšší ceny, a chránily se tak před vlivy inflace. Tato navýšení cen mohou firmy ospravedlnit, ale zároveň mohou svoje ceny navýšit ještě trochu víc, aby měly ještě větší zisky.
Je lepší než deflace
Jak už asi tušíte z názvu, deflace je opakem inflace, což znamená, že ceny v průběhu času klesají. Vzhledem k tomu, že ceny klesají, spotřebitelům dává větší smysl nákupy oddálit, protože v budoucnu získají stejné zboží nebo služby za lepší cenu. To může negativně ovlivnit ekonomiku, protože po zboží a službách není taková poptávka.
Z historického hlediska vedla období deflace k vyšší míře nezaměstnanosti a posunu od utrácení ke spoření. Přestože to pro jednotlivce nemusí být nutně špatné, deflace má tendenci bránit hospodářskému růstu.
Nevýhody inflace
Devalvace měny a hyperinflace
Nalezení správné míry inflace je obtížné a špatná regulace může mít katastrofální následky. V konečném důsledku rozmělňuje bohatství, které jednotlivci drží: pokud si dnes uložíte pod matraci 100 000 USD, za deset let tato částka nebude mít stejnou kupní sílu.
Nejistota
Když je inflace vysoká, způsobuje to nejistotu. Jednotlivci ani podniky nevědí, kterým směrem ekonomika směřuje, takže jsou se svými penězi opatrnější – to vede k poklesu investic a hospodářského růstu.
Vládní intervencionismus
Závěrem
Inflace způsobuje růst cen, které nám zvyšují životní náklady. Je to jev, se kterým jsme se smířili – koneckonců když se inflace správně reguluje, může být pro ekonomiku prospěšná.
V dnešním světě se zdá, že nejlepšími opatřeními proti inflaci jsou flexibilní fiskální a monetární politika, která vládám umožňuje přizpůsobovat se a držet rostoucí ceny pod kontrolou. Tyto politiky je ale nutné zavádět velmi opatrně, jinak mohou ekonomice ještě víc ublížit.